Trvalé zvyšování kvality služeb: musí mít svůj důvod, motor a emoce
30.09.2011, Pavel Prokop
Co je důvodem pro trvalé zvyšování kvality služeb? Nahlížíme-li na věc ryze podnikatelsky, je důvodem pro trvalé zvyšování kvality dlouhodobá prosperita firmy, a to nejen pro vlastníky, ale i zákazníky, zaměstnance a komunitu, kde firma působí.
Proč by měl nějaký tým trvale zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb? Takové zadání dostává obvykle vedoucí týmu jako součást svých dlouhodobých cílů. Pokud tomu tak není, může zvyšování kvality provádět ze své iniciativy, ale bude to mít těžší a výsledky nebudou tak zajímavé. Nejčastěji bude slyšet argumenty typu: „Proč se máme zlepšovat, když to vedení po nás nechce?“ nebo „My se zlepšujeme, ale druhé oddělení všechno promrhá a výsledek není vidět.“ Pokud se chce zlepšovat firma, musí se zlepšovat každý její tým; nebo alespoň si navzájem „neškodit“. V jedné zakázce chtěl klient zvýšit výkon obchodu. Vybrali jsme tým s nejnižšími výsledky a s ním začali zvyšovat kvalitu služeb dodávaných s produktem. Ostatní týmy svoje čísla měly a jejich obchodní postupy byly v souladu se změnami v našem týmu. Kvalita jimi doručovaných služeb byla v pořádku.
Smysluplnými důvody pro zvyšování kvality jsou konkurenční boj nebo požadavek klienta. Na první pohled stejná věc, ovšem podstatně se liší ve způsobu financování. Pokud chce zvýšení kvality zákazník, lze to promítnout do ceny. Vyžaduje-li zvýšení kvality konkurenční boj, financuje to poskytovatel služeb. Obě situace známe z běžného života: cena pokoje v hotelu se zvyšuje s rostoucí kvalitou vybavení pokoje a služeb, zároveň se ale cena stejného typu pokoje v různých hotelích ve stejném městě příliš neliší. Z dlouhodobého pohledu však platí, že každé zvyšování kvality ponese zákazník tím, že zaplatí cenu za poskytované služby. Na firmě pak je, aby část získaných prostředků investovala do zvyšování kvality. Pokud to nedělá, vytváří příležitost pro ostatní konkurenty.
Motorem zvyšování kvality služeb jsou lidé. Lidé potřebují zdroje a systém, s jehož využitím na zvyšování kvality pracují. Úkolem vedoucího týmu je najít správné lidi, zajistit jim zdroje a systém, v němž pracují, vytvořit. Pojďme si na příkladech ukázat, co to vlastně je. Najít správné lidi znamená najít ty, kteří umějí změny vymýšlet a realizovat. Ne vždy k tomu má člověk dovednosti (jedno jestli získané nebo vrozené). Je tedy dobré rozlišovat lidi na ty, kteří umí služby poskytovat, a ty, kdo dokáží služby zlepšovat. Důležité je, aby také znali a akceptovali svoje role v týmu (např. vizionář, pracant, kritik). To, k čemu máme sklony, nám řekne buď zkušený manažer, nebo lze využít specializované diagnostické testy.
Zdroje pro zvyšování kvality jsou čas a materiální a finanční prostředky. Nelze stanovit univerzální množství toho či onoho. Lze ale vyvážit množství vložených prostředků versus suma získaných přínosů ze zvýšené kvality služby, tedy provést studii návratnosti, která vyrovná vztah mezi aktuální výší investovaných prostředků a získanými benefity v čase budoucím.
S časem to je složitější, nikde si ho nekoupíte. Čas máme všichni stejný a je jen otázka, jak ho kdo využije. Byl jsem několikrát svědkem toho, že na zlepšení nebyl čas. Tým již pracoval v takovém nasazení, že nic dalšího nestíhal. Objevily se ale i takové situace, kdy „dřevorubec s tupou sekerou kácí, seč mu síly stačí, na nabroušení sekery nemá čas, protože už teď nestíhá“. Pes je zakopaný v práci s prioritami, resp. v pořadí plnění úkolů. Zvyšování kvality je důležité, nikoli urgentní. Podstatné věci je nutné systematicky plánovat, jinak je ty urgentní vytěsní z denního plánu.
Systém, v němž se zvyšování kvality odehrává, je způsob, jak jsou shromaždovány náměty na zlepšování, jak jsou vyhodnocovány a jak realizovány. Zajímavým indikátorem je, kolik členů týmu reálně a dlouhodobě poskytuje náměty na zlepšení, jak rychle se rozhoduje o jejich realizaci a jak dlouho trvá zavedení změny do života.
Správná kombinace tedy je: v týmu jsou lidé, kteří se cítí zodpovědní za zvyšování kvality, reálně a systematicky pracují na zvyšování kvality a ke zvyšování kvality mají dostatečné prostředky.
Kořením a zároveň bariérou procesu jsou emoce. Určitě znáte rčení: „Zapálí ten, kdo hoří!“ nebo „Pokud nechce, ani pár volů ho tam nedostane.“. Stejně tomu je i se zlepšováním. Motivovat podřízené ke zlepšování znamená sám zlepšovat a věřit tomu, že to své ovoce přinese. Pokud se někdo nechce zlepšovat nebo odmítá vnímat nutnost zlepšování, bude to těžké. Pozitivní i negativní emoce rovněž vznikají v celém průběhu zvyšování kvality a musíme je mít na uzdě. Objeví se, pokud vám zákazník řekne, že jste ve srovnání s konkurencí nekvalitní, nebo máte-li dát kolegovi zpětnou vazbu, že nedostatečně plní svoje úkoly. S emocemi pracujete při překonávání úskalí developmentu, zažíváte je při neúspěších prototypů, dostaví se při konečném úspěchu. Emoce používejte jako katalyzátor zlepšování: pozitivní emoce znásobují pravděpodobnost úspěchu!
Proč by měl nějaký tým trvale zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb? Takové zadání dostává obvykle vedoucí týmu jako součást svých dlouhodobých cílů. Pokud tomu tak není, může zvyšování kvality provádět ze své iniciativy, ale bude to mít těžší a výsledky nebudou tak zajímavé. Nejčastěji bude slyšet argumenty typu: „Proč se máme zlepšovat, když to vedení po nás nechce?“ nebo „My se zlepšujeme, ale druhé oddělení všechno promrhá a výsledek není vidět.“ Pokud se chce zlepšovat firma, musí se zlepšovat každý její tým; nebo alespoň si navzájem „neškodit“. V jedné zakázce chtěl klient zvýšit výkon obchodu. Vybrali jsme tým s nejnižšími výsledky a s ním začali zvyšovat kvalitu služeb dodávaných s produktem. Ostatní týmy svoje čísla měly a jejich obchodní postupy byly v souladu se změnami v našem týmu. Kvalita jimi doručovaných služeb byla v pořádku.
Smysluplnými důvody pro zvyšování kvality jsou konkurenční boj nebo požadavek klienta. Na první pohled stejná věc, ovšem podstatně se liší ve způsobu financování. Pokud chce zvýšení kvality zákazník, lze to promítnout do ceny. Vyžaduje-li zvýšení kvality konkurenční boj, financuje to poskytovatel služeb. Obě situace známe z běžného života: cena pokoje v hotelu se zvyšuje s rostoucí kvalitou vybavení pokoje a služeb, zároveň se ale cena stejného typu pokoje v různých hotelích ve stejném městě příliš neliší. Z dlouhodobého pohledu však platí, že každé zvyšování kvality ponese zákazník tím, že zaplatí cenu za poskytované služby. Na firmě pak je, aby část získaných prostředků investovala do zvyšování kvality. Pokud to nedělá, vytváří příležitost pro ostatní konkurenty.
Motorem zvyšování kvality služeb jsou lidé. Lidé potřebují zdroje a systém, s jehož využitím na zvyšování kvality pracují. Úkolem vedoucího týmu je najít správné lidi, zajistit jim zdroje a systém, v němž pracují, vytvořit. Pojďme si na příkladech ukázat, co to vlastně je. Najít správné lidi znamená najít ty, kteří umějí změny vymýšlet a realizovat. Ne vždy k tomu má člověk dovednosti (jedno jestli získané nebo vrozené). Je tedy dobré rozlišovat lidi na ty, kteří umí služby poskytovat, a ty, kdo dokáží služby zlepšovat. Důležité je, aby také znali a akceptovali svoje role v týmu (např. vizionář, pracant, kritik). To, k čemu máme sklony, nám řekne buď zkušený manažer, nebo lze využít specializované diagnostické testy.
Zdroje pro zvyšování kvality jsou čas a materiální a finanční prostředky. Nelze stanovit univerzální množství toho či onoho. Lze ale vyvážit množství vložených prostředků versus suma získaných přínosů ze zvýšené kvality služby, tedy provést studii návratnosti, která vyrovná vztah mezi aktuální výší investovaných prostředků a získanými benefity v čase budoucím.
S časem to je složitější, nikde si ho nekoupíte. Čas máme všichni stejný a je jen otázka, jak ho kdo využije. Byl jsem několikrát svědkem toho, že na zlepšení nebyl čas. Tým již pracoval v takovém nasazení, že nic dalšího nestíhal. Objevily se ale i takové situace, kdy „dřevorubec s tupou sekerou kácí, seč mu síly stačí, na nabroušení sekery nemá čas, protože už teď nestíhá“. Pes je zakopaný v práci s prioritami, resp. v pořadí plnění úkolů. Zvyšování kvality je důležité, nikoli urgentní. Podstatné věci je nutné systematicky plánovat, jinak je ty urgentní vytěsní z denního plánu.
Systém, v němž se zvyšování kvality odehrává, je způsob, jak jsou shromaždovány náměty na zlepšování, jak jsou vyhodnocovány a jak realizovány. Zajímavým indikátorem je, kolik členů týmu reálně a dlouhodobě poskytuje náměty na zlepšení, jak rychle se rozhoduje o jejich realizaci a jak dlouho trvá zavedení změny do života.
Správná kombinace tedy je: v týmu jsou lidé, kteří se cítí zodpovědní za zvyšování kvality, reálně a systematicky pracují na zvyšování kvality a ke zvyšování kvality mají dostatečné prostředky.
Kořením a zároveň bariérou procesu jsou emoce. Určitě znáte rčení: „Zapálí ten, kdo hoří!“ nebo „Pokud nechce, ani pár volů ho tam nedostane.“. Stejně tomu je i se zlepšováním. Motivovat podřízené ke zlepšování znamená sám zlepšovat a věřit tomu, že to své ovoce přinese. Pokud se někdo nechce zlepšovat nebo odmítá vnímat nutnost zlepšování, bude to těžké. Pozitivní i negativní emoce rovněž vznikají v celém průběhu zvyšování kvality a musíme je mít na uzdě. Objeví se, pokud vám zákazník řekne, že jste ve srovnání s konkurencí nekvalitní, nebo máte-li dát kolegovi zpětnou vazbu, že nedostatečně plní svoje úkoly. S emocemi pracujete při překonávání úskalí developmentu, zažíváte je při neúspěších prototypů, dostaví se při konečném úspěchu. Emoce používejte jako katalyzátor zlepšování: pozitivní emoce znásobují pravděpodobnost úspěchu!
|
Pokud chcete, aby váš tým trvale zvyšoval kvalitu poskytovaných služeb, je nutné: 1. Hledat a komunikovat správné důvody pro zvyšování kvality. 2. Zvyšování kvality provádět systematicky s lidmi, kteří zvyšovat kvalitu chtějí a umí. Pro hledání námětů na zvyšování kvality motivovat všechny členy týmu. 3. Umět vyvolávat a udržovat správné emoce pomocí správné komunikace (individuální i skupinové). |
O autorech
Pavel Prokop je Business Unit Director společnosti M.C.TRITON, spol. s r.o. pro oblast Business Consulting. Vystudoval MFF UK, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology. Prošel pozicemi IT manažera, finančního manažera a generálního ředitele v soukromé firmě zaměřené na obchod a servis kancelářské techniky. Poté působil ve finančním sektoru jako projektový manažer pro retailové produkty a pro rozvoj spolupráce v rámci finanční skupiny. V M.C.TRITON pracoval jako senior konzultant pro finanční sektor a sektor energetiky a výroby. Jeho specializací je řízení lidských zdrojů, zvyšování výkonu obchodu, snižování nákladů. V současné době řídí aktivity společností M.C.TRITON v oblasti manažerského poradenství na území České a Slovenské republiky.
Aktuální číslo
Lidé
Josef Buryan
Ing. Josef Buryan (1951), člen představenstva společnosti ArcelorMittal Ostrava, který se významně zasloužil o rozvoj ostravské huti, odešel k 1. květnu na vlastní žádost ze společnosti na odpočinek. V huti pracoval od roku 1976.
Po dokončení studií v oboru strojírenství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava nastoupil v roce 1976 do tehdejší NHKG jako vedoucí úseku plánování v závodě č. 3 - Údržba. V posledních deseti letech zastával v huti několik významných ředitelských pozic. Vedl například pásovou minihuť a ocelárnu.
V letech 2005 – 2011 zúročil Buryan své odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti jako ředitel pro výrobu a techniku. V posledním roce své kariéry byl ředitelem pro řízení dceřiných společností. Od roku 2005 byl rovněž členem představenstva společnosti ArcelorMittal Ostrava.
ArcelorMittal Ostrava bude moci i nadále využívat bohatých zkušeností Josefa Buryana, který zůstává členem dozorčích rad dvou dceřiných společností, ArcelorMittal Energy Ostrava a ArcelorMittal Engineering Products Ostrava.
Buryan je rovněž členem dozorčí rady Hutnictví železa, ocelářské asociace sdružující hutní podniky v Česku a na Slovensku.
Po dokončení studií v oboru strojírenství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava nastoupil v roce 1976 do tehdejší NHKG jako vedoucí úseku plánování v závodě č. 3 - Údržba. V posledních deseti letech zastával v huti několik významných ředitelských pozic. Vedl například pásovou minihuť a ocelárnu.
V letech 2005 – 2011 zúročil Buryan své odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti jako ředitel pro výrobu a techniku. V posledním roce své kariéry byl ředitelem pro řízení dceřiných společností. Od roku 2005 byl rovněž členem představenstva společnosti ArcelorMittal Ostrava.
ArcelorMittal Ostrava bude moci i nadále využívat bohatých zkušeností Josefa Buryana, který zůstává členem dozorčích rad dvou dceřiných společností, ArcelorMittal Energy Ostrava a ArcelorMittal Engineering Products Ostrava.
Buryan je rovněž členem dozorčí rady Hutnictví železa, ocelářské asociace sdružující hutní podniky v Česku a na Slovensku.
Krátce
V loňském roce Češi cestovali do zahraničí nejméně od roku 2006
V loňském roce cestovali Češi do zahraničí nejméně od roku 2006, své cesty oproti roku 2010 omezili o 1,6 procenta, ve srovnání s rekordním rokem 2008 klesl počet výjezdů do ciziny téměř o 15 procent. V úterý o tom informovala UniCredit Bank. „Kombinace vyšších nákladů a politického rizika zřejmě letos dále oslabí zájem Čechů o Egypt, kde se ovšem dají předpokládat zvýhodněné nabídky. Poptávku po Řecku ovlivní míra slev, která může kompenzovat případné zhoršení úrovně služeb,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle jeho slov na problémech uvedených zemí zřejmě vydělají ostatní středomořské destinace. „Hitem pro letošní dovolenou Čechů by mohly být Bulharsko a Turecko,“ doplnil Sobíšek.
Nejčtenější články
10.05.2012
Rozvoj a sebevzdělávání by se měly stát přirozenou a nedílnou součástí práce všech zaměstnanců – jedna z často vyslovovaných vět každého ...
10.05.2012
Je jim mezi dvaceti a pětatřiceti, mají dobré vzdělání, dobré jazykové vybavení, velké sny i sebevědomí. Ovlivňuje tzv. generace Y i český ...
15.05.2012
V prostorách Vzdělávacího centra Škoda Auto v Mladé Boleslavi se 19. 4. 2012 uskutečnila konference Simply Clever a Ježek v kleci s podtitulem ...

